| |
1. - 4. ročník osmiletého gymnázia
I. Charakteristika a cíle předmětu
Hudební výchova v 1. - 4. ročníku osmiletého gymnázia navazuje na předmět hudební výchova na 1. stupni základní školy. Rozvíjí, kultivuje a prohlubuje to, co žák již získal na prvním stupni základní školy a soustavou pěveckých, poslechových, instrumentálních a hudbě pohybových činností vede žáka k aktivní percepci, reprodukci a částečně i produkci hudby a k pochopení základních pojmů z hudební teorie.
Hudební výchova se realizuje v činnostech pěveckých, poslechových, instrumentálních a hudebně pohybových. Cílem hudební výchovy na nižším stupni osmiletého gymnázia je rozvoj hudebních schopností a dovedností žáků, jejich hlasové kultury, melodického a harmonického cítění, smyslu pro rytmus, formu , rozvoj hudební paměti, představivosti a fantazie.
Žáci prostřednictvím hudební činnosti rozvíjejí receptivní, reprodukční a produkční schopnosti a dovednosti, získávají vhled do hudební kultury naší a světové, jejich prostřednictvím se učí rozumět hudebně vyjadřovacím prostředkům a společenským funkcím hudby jednotlivých uměleckých epoch, získávají orientaci v jejím slohovém a stylovém rozvrstvení.
II. Obsah učiva
Přehled tematických celků
1. Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti
2. Lidský hlas
3. Stupnice, intervaly, akord, harmonizace
4. Hudební materiál, hudebně výrazové prostředky
5. Hudba lidová a umělá, lidový tanec
6. Hudba spojená s jinými druhy umění
7. Hudební nástroje a jejich využití v hudbě, hudební tělesa
8. Hudební forma
9. Člověk a hudební dílo
10. Česká a světová hudba
11. Moderní hudba
12. Hudba a technika
Obsah tematických celků
1. Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti
Hlasová výchova
Rozvoj správných pěveckých návyků - správný postoj; dýchání, dechová opora, střídavý dech; tvorba tónu, hlasová rezonance, zvětšování hlasového rozsahu, správná artikulace, hlasová hygiena; zpěv dvojhlasu popřípadě trojhlasu, lidový dvojhlas, prodleva, kánon.
Intonace
Intonace jednoduchých melodií v dur i moll, rozvoj intonačních dovedností (opěrné písně, tonální metoda intonace intervalů apod.). Zpěv v lidovém dvojhlasu, částečně trojhlas. Sluchová analýza základních intervalů. Melodický diktát.
Rytmus
Rozšiřování rytmických znalostí a dovedností; dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, kresba základních taktovacích gest, rytmický diktát.
Instrumentální a hudebně pohybové činnosti
Hra instrumentálních doprovodů k vokálním projevům, improvizace předeher, meziher a doher, využití nástrojové hry žáků hrajících na klasické hudební nástroje. Hudebně pohybový projev vázaný na tance; lidové tance jako polka, salonní tance např. valčík, moderní tance, country tance apod.
Poslechové činnosti
Aktivní přístup k poslechu; zpěv a hra motivů i témat skladeb, hudební rozbor skladeb obsahový i formální (podle stupně hudební vyspělosti žáků.)
2. Lidský hlas
Lidský hlas z hlediska funkce; ústrojí, podílející se na vzniku hlasu; hlasová hygiena; druhy lidského hlasu a zpěvní hlasy.
Poslechové činnosti: např. tenorové árie v podání L.Pavarottiho, B. Smetana - Prodaná nevěsta - árie Vaška, duet Jeníka a Mařenky . A.Dvořák - Rusalka - árie Rusalky, Prince, Ježibaby, Vodníka, dětské sbory - např. B. Foerster - Píseň apod.
3. Stupnice, intervaly, akord, harmonizace
Stupnice dur a moll melodická, harmonická a aiolská, církevní mody; intervaly základní a odvozené, sluchová analýza intervalů, jejich intonování (opěrné písně); akord, terciová stavba, obraty, dominantní septakord, sluchová analýza kvitakordu dur a moll a jejich obratů, jejich intonování, zmenšený a zvětšený kvitakord; harmonizace jednoduchých melodií pomocí akordů T,S,D popřípadě vedlejších stupňů (bluesová dvanáctka T/T/T/T7/S/S/T/T/D7 S7 /T/T, houpačka T/VI./S/S/).
4. Hudební materiál, hudebně výrazové prostředky
Tón, vlastnosti tónu; melodie, rytmus, harmonie, dynamika, barva; kontrast a gradace; polyfonie a homofonie.
Poslechové činnosti: např. F.M. Bartholdy - Koncert pro housle a orchestr e moll, I.Stravnskij - Svěcení jara, K.Penderecki - Jitřní, J.S.Bach - Umění fugy, B.Smetana - Vyšehrad, M.P.Musorskij - Obrázky z výstavy, G.F.Handel - Alleluja apod.
5. Hudba lidová a umělá, lidový tanec
Lidová hudba vokální a instrumentální, hudební regiony, lidová hudba v okolních zemích, lidový tanec (polka, mateník, mazurka aj.), lidové hudební nástroje, hudební skladby ovlivněné lidovou ; umělá hudba, píseň umělá a zlidovělá.
Poslechové činnosti: např.V.Novák - Jihočeská svita, A.Dvořák - Moravské dvojzpěvy, písně Fánoša Mikuleckého, B.Martinů - Otvírání studánek, F.Schubert - Pstruh, písně H. a P.Ulrychových, Hradišťan, lidová poezie ve skladbách našich hudebních skladatelů - L.Janáček, P.Eben, Z. Lukáš apod.
6. Hudba spojená s jinými druhy umění
Hudba a tanec - balet, výrazový tanec, moderní tanec; hudba a slovo - melodram, recitace spojená s hudbou; hudba na jevišti - opera, opereta, muzikál; filmová hudba.
Poslechové činnosti: např. S.Prokofjev - Julie a děvčátko, A.Chačaturjan - Šavlový tanec, ukázky moderních tanců - disco tance, hiphop, techno, J.A. Benda - Arianda na Naxu, Z. Fibich - Vodník, J.Suk - Pohádka, G.Verdi - sbor Židů, J. Offenbach - Kankán, O.Nedbal - Jsem jeden z diplomatů, písně z muzikálu West Side story, Jusus Christ Superstar, Hair, Starci na chmelu, Kdyby tisíc klarinetů apod. , soundtracky z filmu Dobytí ráje, Titanic a pod.
7. Hudební nástroje a jejich využití v hudbě, hudební tělesa
Strunné nástroje, dechové nástroje, nástroje bicí (samozvučné a blanozvučné); akustické, elektricky zesílené a elektrofonické; smyčcový orchestr, sólo, duo, trio, kvarteto, kvinteto atp., sbor dětský, mužský, ženský, smíšený.
Poslechové činnosti: např. V.Trojan - Slavíkův koncert, Starý žabák, J.K.Krumholz - Koncert pro harfu a orchestr B dur, L.Janáček - Symfonietta, J.Haydn - Symfonie č. 94, B.Smetana - Z domoviny, A.Dvořák - Moravské dvojzpěvy, A.Dvořák - II. Tercet, B.Smetana - Z mého života, Dobrý večer kvintet, K.H.Stochausen - elektronická kompozice, B.Martinů - Otvírání studánek, B.Smetana - Má hvězda, C.Orff - Carmina Buraba apod.
8. Hudební forma
Perioda; malá a velká písňová forma, píseň strofická a prokompovaná, variace, sonáta a symfonie, fuga, koncert, kantáta a oratorium.
Poslechové činnosti: např. F.Schubert - Pstruh, Král duchů, W.A.Mozart - Menuet z Haferovy symfonie, L. van Beethoven - Variace na téma opery W.A.Mozarta Don Giovanni, L. van Beethoven - Symfonice č. 5 c moll Osudová a Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost, J.S.Bach - Umění fugy, J.S.Bach - Koncert moll pro dvoje housle a orchestr, G.F.Handel - Mesiáš, S.Prokopjev - Alexandr Něvský apod.
9. Člověk a hudební dílo
Skladatel, interpret, posluchač, partitura, slavné hudební osobnosti, hudební kulisa, hudba a nešvary spojené s ní (drogy, alkohol).
Poslechové činnosti: např. W.A.Mozart - Sonáta pro cemballo a housle F dur KV 30 (skladba osmiletého autora). Beatles - Yesterday (originální interpretace a další možní interpreti), B. Smetana - Vltava- ukázka partitury, Jim Morrison a Jimmi Hendrix (oběti drog) , skladby slavných světových a českých interpretů, skladatelů apod.
10. Česká a světová hudba
Nejstarší hudební památky; křesťanský zpěv; hudba v době gotiky; husitský chorál; renesance jako vrchol vokální polyfonie; J.S.Bach, G.F.Handel, A.Vivaldi; české baroko; J.Haydn, W.A.Mozart, L.van Beethoven; naši umělci v době klasicismu, J.Mysliveček, romantismus a národní školy; M.I.Glinka, Mocná hrstka, F.Chopin, J.Brams, F.Lizt,
G.Verdi, R.Wagner, H.Berlioz, P.I.Čajkovskij; čeští romantici, B.Smetana, A.Dvořák, Z.Fibich; impresionismus, M.Ravel, G.Debussy ; hudba 20. století, Pařížská šestka, B.Martinů, J.Suk, L.Janáček, I.Stravinskij, P.Hindemith, B.Britten, A. Schonberg a jeho dodekafonie, A.Hába a jeho čtvrttónový systém, další směry 20.století (seriální hudba a O.Messiaen, P. Boulez, elektronická hudba a K.Stochausen, aleatorní hudba a J.Cage. W. Lutoslawski, postmodernimus a syntézy..)
Poslechová činnost: např.Seikilova píseň, gregoriánský chorál, Hospodine pomiluj ny, Svatý Václave, G. de Machaut - Jestliže žal mne sužuje, Moniot z Arrasu - Byl vlahý máj, Ktož jsú boží bojovníci, G.D.Palstrina - Missa
guinis voncibus J.S.Bach - Toccata a fuga d moll, G.D.Handel - Hudba ke královskému ohňostroji, A.Vivaldi - Čtvero ročních dob, A.Michna z Otradovic - Loutna česká, P.J.Vejvanovský - Intrády, W.A.Mozart - Kouzelná flétna - árie Královny noci, J.haydn - Koncert pro trubku a orchestr, Es dur, L.van Beethoven - 9. Symfonie s Ódou na radost, J.Mysliveček - II Bellerofonte - závěrečný sbor, P.Vranický - předehra ke zpěvohře Oberon, J.L.Dusík - Sonatina G dur, M.I.Glinka - Kamarinskaja, M.P. Musordkih - Obrázky z výstavy, N.Rimskij - Korsakov - Šeherezáda, P.I.Čajkovskij - Klavírní koncer b moll, H.Berlioz - Fantastická symfonice, R.Wagner - árie Večernice, G.Verdi - sbor Židů, F.Chopin - Mazurka a moll, J.Brams - Uherské tance, B.Smetana - Má vlast, A.Dvořák - Symfoinice č. 9 e moll, Z.Fibich - selanka V podvečer, M.Ravel - Bolero, G.Debussy - Faunovo odpoledne, A.Schonberg - Mojžíš a Aron, P.Hindemith - Ludus Tonalis, B.martinů - La Bagarre, Otvírání studánek, L.janáček - Symfonietta, V mlhách, Po zarostlém chodníčku, J.Suk - Pohádka, Asrael, V.Novák - Slovácká suita, B.Britten - Průvodce mladého člověka orchestrem, A.Hába - Fantazie pro čtvrtnotový klavír, O.Messiaen - Les Offrandes oubliées, P.Boulez - Kladivo bez pána, K.Stockhausen, W. Lutoslawski - Benátské hry apod.
11. Moderní hudba
Nonartificiální hudba; spirituál, ragtime, blues, boogie woogie; jazz a swing; trampská píseň; country and western, rock and roll; bigbeat; další směry moderní populární a rockové hudby (hard rock a art rock, punk, nová vlna reggae, heavy metal, disco, rap a hiphop, techno); folk music apod.
Poslechové činnosti: černošské spirituály a blues, S. Joplin - Maple Leaf Read, ukázky jazzové hudby v podání L.Amstronga, ukázky swingové hudby v podání orchestrů Bennyho Goodmana a Glena Millera, písně J.Ježka, R.A.Dvorského, trampské písně v podání K.T.O. apod., písně F.Sinatry, H.Wiliams - Jambalaya, B.Haley - Rock around the Clock, P.Anka - Dajána, E.Presley- Love me tender aj. písně dvojice Suchý-Šlitr (Semafor), písně Beatles a Rolling Stones, Olympic - Želva, Pták Rosomák, Aetadlo aj. písně M.Volka, Pink Floyd, písně z alba Teh Wall aj. , Led Zeppelin - výběr písní, Abba - Fernando, Voulez vous aj. Queen - písně z alba Queen jazz album aj., písně Boba Dylana, Bruce Springsteena, Boba Marlyho, skupiny The Police a Stinga, R.E.M., písně našich skupin (Abraxas, Pražský výběr apod.), písně folkových a countryových skupin našich i zahraničních, G.Gershwin-Porgy and Bess, Rhapsody in blue, skladby Chica Corey, Franka Zappy a další.
12. Hudba a technika
Audiotechnika, historický vývoj, hudební nosiče, nahrávací studi, počítače, multimédia apod.
III. Přístupy k obsahu a organizaci výuky
Hudební výchova v prvním a čtvrtém ročníku osmiletého gymnázia se uskutečňuje prostřednictvím pěveckých, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností. Tyto činnosti jsou organickou součástí každé hodiny a každého probíraného tématu s tím, že v jednotlivých hodinách podle charakteru probíraného tématu mohou některé činnosti převažovat.
Obsahem činnosti je hlasová výchova, rozvoj rytmických a intonačních dovedností, jednohlasý i vícehlasý zpěv s doprovodem i bez doprovodu (a cappella), hra na orffovské nástroje, popřípadě na jiné nástroje (keyboardy, flétny, kytary, klasické nástroje apod.- využíváme žáků základních uměleckých škol) s následným využitím v předehrách, mezihrách a dohrách, popřípadě ke hře jednoduchých doprovodů k tanečním písním.
Ve výuce se pracuje s hudebním materiálem, hudebně výrazovými prostředky, hudebními formami, pozornost je věnována horizontální i vertikální organizaci hudby. Ze znějící hudby jsou vyvozovány hudební pojmy a hudebně naukové poznatky. Prostřednictvím návštěv výchovných koncertů, besed a dalších hudebních aktivit se žák učí o hudbě hovořit a pokouší se tak vytvářet samostatné soudy.
Odborný gestor VÚP: Mgr.Alexandros Charalambidis, Mgr. Dalibor Matoška
HUDEBNÍ VÝCHOVA
1. - 4. ročník čtyřletého gymnázia
5.- 8. ročník osmiletého gymnázia
I.Charakteristika a cíle předmětu
Hudební výchova na čtyřletém gymnáziu je logickým pokračováním předmětu hudební výchova na základní škole, v pátém až osmém ročníku gymnázia osmiletého pak předmětem organicky navazujícím na hudební výchovu na nižším stupni. V prvním a druhém ročníku čtyřletého gymnázia a pátém a šestém ročníku osmiletého gymnázia je hudební výchova předmětem povinným.
Ve svém činnostním přístupu rozvíjí, kultivuje a prohlubuje to, co žák již získal na nižším stupni. Soustavou pěveckých, poslechových, instrumentálních a hudebně pohybových činností vede žáka k aktivní percepci, reprodukci a produkci hudby.
Hudební výchova se realizuje v činnostech pěveckých, poslechových, instrumentálních a hudebně pohybových. Díky těmto činnostem je hudební materiál a hudební teorie (hudební skladby, lidové a umělé písně apod.) na pozadí uměleckého slohu či žánru osvojován a zároveň konfrontován s uměleckými díly dalších druhů umění. Získané poznatky, dovednosti a zkušenosti pak žákovi umožňují hudební dílo jednak prožívat, jednak zařazovat je do uměleckého období, poznávat jeho formu, určovat styl, žánr díla, vytvářet hodnotící stanoviska.Navíc tyto poznatky přispívají k hlubším vhledům do dalších druhů umění.
II. Obsah učiva
Přehled tematických celků
1. a 2. ročník čtyřletého a 5. a 6. ročník osmiletého gymnázia
1. Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti
2. Vokální a instrumentální hudba (její vývoj v jednotlivých hudebních epochách)
3. Průniky a syntézy, hledání nových cest
4. Populární hudba, její deriváty
Obsah tematických celků
1. Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti
Hlasový výchova
Pěvecké návyky - postoj, dýchání, tvorba tónu, hlasová rezonance, hlasová hygiena atp. Rozvoj hlasové techniky - pohyblivost a nosnost tónů, dynamika, správná dikce. Živá a přirozená pěvecká interpretace. Prostředky výrazného přednesu - legato, staccato, přízvuky, dynamika, vnější projev při interpretaci apod. Rozšiřování hlasového rejstříku. Hlasová hygiena.
Intonace
Intonace jednoduchých melodií v dur i moll, rozvoj intonačních dovedností, zpěv v lidovém dvojhlasu , trojhlasu i čtyřhlasu. Upevňování intonace čistých, velkých a malých intervalů. Rozvoj harmonického cítění žáků.
Rytmus
Rytmus, metrum, dvoudobý a třídobý metrický pulz. Takt 2/4, 3/4 a 4(4; hodnoty celé, půlové, čtvťové, osminové a šestnáctinové. Základy taktovací techniky u těchto taktů. Rytmy v taktech osminových (3/8, 6/8, 9/8, 12/8), půlových (2/2, 3/2, 4/2) a charaktristické rytmické útvary v souvislosti s probraným učivem - hudebním materiálem (např.synkopa u hudby jazzové oblasti). Rozšiřování rytmických zanlostí a dovedností (osminové takty, synkopa, triolové rytmy apod.). Posilování dovednosti žáků v řízení zpívajícího kolektivu (taktovací technika nástupů, kresba taktovacích gest v různých tempech, dynamika).
Instrumentální a hudebně pohybové činnosti
Hra instrumentálních doprovodů k vokálním projevům žáků, improvizace předeher, meziher a doher, využití nástrojové hry žáků hrajících na klasické hudební nástroje.
Hudebně pohybový projev - dobové tance.
Poslechové činnosti
Aktivní uchopení poslechových činností; zpěv a hra motivů i témat skladeb, jejich melodický, rytmický a částečně i harmonický rozbor. Hudební forma. Dynamický půdorys skladby, dominující výrazový prostředek skladby apod.
Hudební teorie
Prohlubování základních poznatků a dovedností z hudební nauky na základě hudebních činností; notopis, hudební názvosloví, označení dynamiky a tempa, nejběžnější výrazy a značky vyskytující se v písních a v nástrojových skladbách.
2. Vokální hudba
Lidová píseň - její společenská funkce dříve a dnes; typy podle charakteru, námětu, regionálního původu; lidová píseň a tanec; vazba mezi lidovou písní a folkem.
Církevní a světský jednohlasý zpěv; gregoriánský chorál - jeho současná renesance - např. evropských sboroých festivalech. Francouzský a německý rytířský zpěv - četnost a mnohostrannost současné interpretace. Husitský chorál - aktuálnost historických hodnot pro dnešek.
Poslechové a pěvecké činnosti: lidová píseň, gregoriánský chorál, rytířská píseň - např. v provedení sboru Chorea bohemica.
Gotické umění - slohové principy a dobové filozofické myšlení (základní pohled).
Vznik gotiky ve Francii. Gotická architektura u nás (např.Praha, Olomouc, Kutná Hora a regionální památky). Příklady gotického malířství a sochařství. Knižní malba - výzdoba chorálních knih s ukázka i notace (chorální notace, menzuární notace). Tanec (např. basse dance). Literární ukázky. Duchovní i světská píseň.
Vznik a rozvoj vícehlasého zpěvu; vokální polyfonie; Orlando Lasso a Giovanni Palestrina. Různé druhy polyfonních forem. Moteto, madrigal, oratorium. Soudobá interpretace vokální polyfonie.
Poslechové a pěvecké činnosti: např. Palestrina - Píseň písní; Orlando Lasso a Giovani Palestrina. Různé druhy polyfonních forem. Moteto, madrigal, oratorium. Soudobá interpretace vokální polyfonie.
Poslechové a pěvecké činnosti: např. Palestrina ; Orlando Lasso - madrigal Mattona mia cara, kanóny apod.
Renesanční umění slohové principy a dobové filozofické myšlení (základní pohled). Umění italské renesance. Česká renesance. Renesanční architektura u nás (např. Telč a regionální památky). Příklady renesančního malířství a sochařství. Manýrismus. Tanec (např.pavana). Literární ukázky. Vícehlas a jeho principy.
Opera- vztah hudby a slova. Spojení projevu hudebního, výtvarného a tanečního. Florentská cameráta a zrod opery. Barokní opera (Claudio Monteverdi, Georg Fridrich Handel); německý singspiell a Mozartovy opery.
Národní operní školy 19. století - italská opera (Gioacchino Rossini, Giuseppe Verdi), německá opera - hudební drama (Richard Wagner), česká opera (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák), ruská opera (Petr Iljič Čajkovskih, Modest Petrovič Musorskij); operní realismus Leoše Janáčka, rozvoj slovenské opery - Eugen Suchoň, Ján Cikker.
Polsechové činnosti: např. diafon Světová opera.
Opereta - specifické rysy; hlavní typy. Sociologické předpoklady obliby operety. (Některé skladatelské osobnosti - např. Johann Strauss, Jacques Offenbach, Oskar Nedbal).
Poslechové a pěvecké činnosti: např. diafon Opereta, muzikál revue; vybrané ukázky z operetní tvorby.
Mnohotvárnost vokální hudby 20. století: Vokální hudba 20. století a proměny hudebních výrazových prostředků. Hledání nových forem umělecké výpovědi (návrat k jednoaktové opeře, opera pro rozhlas, dětská opera, jazzová opera, kantáta, oratorium). Vztah hudby a slova.
Spojení uměleckých druhů.
Poslechové a pěvecké činnosti: např. Claude Debussy - Pelléas a Melisanda, Leoš Janáček - Liška Bystrouška , Bohuslav martinů - Veselohra na mostě, Václav trojan - Kolotoč, George Gershwin - Porgy and Bess, Artur Honegger - Vánoční kantáta, Karol Szymanowski - Stabat Mater; např. lidové písně v úpravě Vítězslava Nováka, Leoše janáčka, Iljí Hurníka, Petra Ebena; esteticky a didakticky vhodné písně jazzové oblasti.
3. Instrumentální hudba
Počátky svébytné instrumentální hudby: Rozmach instrumentální hudby ve vrcholovém baroku a klasicismus; concerto grosso, sonáta, sólový koncert. Rozvoj nástrojové virtuozity (Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Niccolo Paganini, Fryderyk Chopin, Franz Liszt).
Poslechové činnosti: např. Johan Sebastian Bach - Temperovaný klavír, Niccolo Paganini - Fantazie na G struně.
Barokní umění - slohové principy a dobové filozofické myšlení (základní pohled). Italský barok. Česká barok. Dynamizující a statické tendence v architektuře, sochařství a malířství.
Iluzionismus. Tanec (např. courante). Literární ukázyk. Vyhranění rozdílů mezi vokální a instrumentální hudbou, prosazení dur - mollového systému.
Klasicismus - slohové principy a filozofické myšlení (základní pohled). Příklady klasicistního malířství, sochařství a architektury. Empír - sloh Napoleonova císařství a jeho odraz ve výtvarném umění. Tanec (např. gavota). Literární ukázky. V hudbě charakteristická přehledná metodika, nejčastěji směřující k periociditě.
Symfonie - jako ustálený a dynamicky se rozvíjející hudební druh a jako jeden z ideově a umělecky nejzávažněších hudebních žánrů. Charakteristická symfonie v období vrcholného klasicismu a tendence dalšího vývoje.
Poslechové činnosti: např. Wolfgang Amadeus Mozart - symfonie C dur Jupiter nebo ukázka z některé ze symfonií Ludwiga van Beethovena či Josefa Haydna.
Programní symfonie - Hector Berlioz - vztah obsahu a formy.
Symfonická báseň - Franz Liszt - charakteristická programním zaměřením a volbou mimo hudebního námětu (literárního, výtvarného).
Hudební drama - Richard Wagner - syntéza všech zúčastněných umění: hudebního, dramatického, výtvarného, tanečního.
Poslechové činnosti: např. Hector Berlioz - Faustovo prokletí. Franz Liszt - Tasso, Vítězslav Novák - V Tatrách, Richard Wagner - Tristan a Isolda.
Romantismus - znaky romantického malířství, sochařství a architektury ve Francii, Německu a u nás. Národní divadlo. Tanec (např. čtverylka). Literární ukázky. Demokratizace hudby, vztahy mezi hudební tvorbou a ostatními uměleckými obory i mimouměleckou skutečností.
Rozmach vokální hudby a opery. Využití melodických, rytmických a harmonických prvků typických pro lidovou hudbu jednotlivých národů v "národních školách".
Rozpornost 20. století: Umělecké směry (impresionismus, expresionismus, neoklasicismus, neobarok). Hledání nových vyjadřovacích prostředků. Historické a společenské souvislosti (srovnávat, zařazovat a hodnotit).
Mnohotvárnost instrumentální hudby 20. století: Skladba pro sólový nástroj s doprovodem orchestru , orchestrální koncert, komorní hudba, baletní hudba, scénická hudba.
Impresionismus - znaky impresionismu ve výtvarném umění. Francouzský a český impresionismus v malířství. Výrazový tanec. Výrazové prostředky vrcholného hudebního impresionismu - melodika, rytmika, uvolňování tonálních vztahů, hledání a proměny v oblasti hudebních forem.
Expresionismus - znaky expresionismu ve výtvarném umění. Vystupňování romatické výraznosti do exaltace. Cílevědomá destrukce tradičních uměleckých norem. Výrazové prostředky v hudbě - melodika, rytmika, akordika a další.
Neoklasicismus ( a neobaroko) - hledání východisek v odkazu minulých uměleckých epoch, jejich přehodnocení a využití v současné hudební tvorbě.
Poslechové a pěvecké činnosti: např. Maurice Ravel, Pavana za mrtvou infantku nebo Bolero, Vítězslav Novák - Pan Eric Satie - Parado, Leoš janáček - Mládí, Béla Bartók - Podivuhodný mandarin, Igro Stravinskij - Svěcení jara, Dmitrij Šostakovič - Koncert pro trubku, klavír a smyčcový orchestr, Paul Hindemith - Ludus tonalis; lidové písně v úpravě současného skladatele - Ilja Hurníka, Zdeňka Lukáše atd.
4. Průniky a syntézy, hledání nových cest
Skladatel vážné hudby inspirovaný folkem (např.Leoš Janáče, Bohuslav Martinů) jazzem (např.pařížská Šestka, Bohuslav Martinů atd.), mimoevropskými kulturami (např. u G.Pucciniho - japonskou, C.Debussyho - javánskou, O. Messiaena - indickou).
- pokusy o rozšíření palety výrazových prostředků (např. Sergej Prokofjev - Sarkasmy);
- čtvrttónová hudba (např. Alois Hába - Matka);
- hudba třetího proudu (např. Pavel Blatný);
- bitonalita, polytonalita.
5. Populární hudba
Společenské funkce populární hudby; estetická, sociologická a komerční hlediska.
Píseň a tanec jako výraz doby
- píseň národního obrození;
- lidová píseň, lidovka, kabaretní písnička a šanson;
- lidová píseň a folklor " druhotné existence"
- protest song, " budovatelská" píseň, folková písnička.
Charakteristika jednotlivých písňových druhů. Melodická, harmonická, instrumentální a textová složka. "Nepřekročitelnost" jednoduchých formových typů (vycházejících z principu tzv, zodpovědné vazby).
Poslechové a pěvecké činnosti: typické ukázky jednotlivých písňových druhů.
Jazz
- kořeny jazzu (spirituál, work song, blues, ragtime, evropské vlivy);
- tradiční jazz (instrumentální a vokální projev, improvizace);
- swing (metrorytmika, scat, role skladatele a aranžéra; evergreen);
- poswingový vývoj (be bop, cool jazz, west coast, soul, jazzrock, free jazz).
Poslechové a pěvecké činnosti: typické ukázky jednotlivých stylů; osvojení písní ovlivněných dixilendem a swingovou hudbou.
Muzikál - specifické rysy, souvislosti s vývojem populární hudby. Revue.
Poslechové a pěvecké činnosti: např. diafon - Opereta, muzikál, revue; ukázky z muzikálů;
osvojení písnička Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a dalších.
Rocková hudba a další stylově-žánrové druhy a typy
- rhythm and blues;
- rock (rock and roll, vývoj od Beatles po současnost);
- country and western;
- "střední proud", diskotéková hudba a tanec;
- punk, nová vlna, reggae, neorock, world music..;
- rap a hiphop;
- techno, taneční hudba 90. let.
Poslechové a pěvecké činnosti: typické ukázky jednotlivých druhů rockové hudby; osvojení vhodné rockové a country písně.
Umění a technika (hudba "vyráběná ve studiu", hudba " komponovaná" počítačem). Textové a obrázkové ukázky.
Obsah a forma. Řád a nahodilost. Obecné a jedinečné. Normy v umění. Hodnoty v umění a v životě. Konvence a nové myšlení. Svět a jeho proměny. Životní styl.
Přehled doporučených tematických celků
(Hudební výchova "R" - 3. - 4. ročník čtyřletého gymnázia,
7. a 8. ročník osmiletého gymnízia)
1. Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti
2. Umělec - tvůrce uměleckého díla
3. Umělecké dílo
4. Interpret
5. Posluchač uměleckého díla
6. Evropská hudba- hudba mnoha kultur
7. Hudba a jiné druhy umění
8. Slohová a stylová analýza
9. Kritické hodnocení
Obsah tematických ceků
1. Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti
Pěvecké, instrumentální a hudebně pohybové činnosti jsou organickou součástí každé vyučovací jednotky. Ve shodě s profesní orientací žáků věnujeme přiměřenou pozornost aktivnímu projevu žáků.
2. Umělec - tvůrce uměleckého díla
Nadání, dědičnost (např. rodina Bachů, rodina J. Bendy), "zázračné děti" (např. W.A.Mozart); talent - jeho výchova.
Vznik hudební skladby - proces vzniku, inspirace - např. lidovou hudbou, lidovou slovesností, obrazem nebo jiným uměleckým dílem. Objednávka uměleckého díla.
Orginalita uměleckého díla, individuální styl, skladatel, syntetik ("klasik"), manýra, epigonství, elekticismus.
Pěvecké a poslechové činnosti: např.skladby inspirované jiným druhem umění (M.P.Musorskih - Obrázky z výstavy apod.).
3. Umělecké dílo
Forma hudební skladby, obsah hudebního díla.
Písňová forma, variace, rondo, suita. Sonátová forma v rámci jediné věty, sonátové rondo,cyklická sonátová forma. Neimitační a imitační technika. Fuga - vrcholný typ evropské imitační formy, její užití v hudební tvorbě všech hudebních epoch až po současnost.
Pěvecké činnosti: např. zpěv lidových a umělých písní s určováním jejich formy; kanón.
Poslechové činnosti: napr. V.Novák - Slovácká suita, A.Berg - Lyrická suita pro smyčcový kvartet, J.S.Bach - Umění fugy, užití fugy v tvorbě skladatelů 19. a 20. stol. - např. B.Smetana - Z čekých luhů a hájů apod.
4. Interpret
Sólista, duo, trio, kvarteto, orchestr, sbor atp. Nároky technického a tvůrčího interpretačního uchopení díla. Stylová interpretace, virtuozita. Skladatel a interpret v jedné osobě - např. L.van Beethoven, B.Bartók, I.Stravinskij, I.Hurník apod. Psychická a fyzická náročnost hudební interpretace. Dirigent a hudební těleso. Výchova k schopnosti hodnotit interpretační výkon. Pěvecké interpretační umění - pěvecké techniky a intonační systémy.
Umělecké školství. Výchova skladatelů a interpretů na uměleckých školách; muzikologie. Studium hudební výchovy na pedagogické fakultě. Významné interpretační soutěže u nás i v zahraničí např. Pražské jaro, Mladá Smetanova Litomyšl, Svítky písní v Olomouci apod.
Slavní interpreti u nás i v zahraničí.
Pěvecké činnosti: spojit s kapitolou o pěveckých technikách a intonačních systémech (u rozsahu učiva přihlédnout k profesní orientaci žáků).
Poslechové činnosti: např. S.Richter, J.Panenka, D.Oistrach, J.Suk apod. - srovnat interpretační přístup ke stejným skaldbám (např.klavírní sonáty, houslové sonáty apod).
5. Posluchač uměleckého díla
Výchova aktivním a a pasivním stykem s hodnotnou uměleckou hudbou. Hudební vkus - souvislost s rozvojem hudebnosti. Estetické hodnocení - atributy dobré hudby x dílo technicky nedokonalé, kýčovité, podbízivost, napodobenina.
Poslechové činnosti: např. srovnávat úpravu lidové písně určenou pro folklórní soubor s úpravou téže písně pro dechový orchestr, jazzovou či rockovou skupinu; klasik a epigon v operetě; vážná hudba a její transformace do jiných žánrových poloh.
Zájem a aktivní snaha sledovat hudbu - vážná hudba a prostředí koncertní síně. Populární hudba a prostředí její produkce. Publikum a jeho projevy při klasické a moderní hudbě. Vlastní fonotéka, reprodukční technika.
Koncertní činnost u nás (region, město, stát). Hudební mládež. Česká hudební společnost a další organizátoři koncertního života.
Pěvecké činnosti: podle profesní orientace žáků.
Poslechové činnosti: například vystoupení některého z interpretů z místa našeho působiště.
6. Evropská hudba - hudba mnoha kultur
Společné místo různých národních kultur v současném světě, jejich mísení a vzájemné vlivy. Evropská hudební kultura; např. předklasicismus (vliv české hudební emigrace na evropskou hudbu). Vliv ruské hudby v západní Evropě na počátku 20.století Prvky asijských hudebních kultur v tvorbě evropských skladatelů; vpád afroamerického folkloru do Evropy. Vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými druhy a žánry evropské hudby. Rozdíly a posuny v systému estetických hodnot.
Český hudební skladatel vážné hudby a evropská hudba. Postavení české populární hudby v evropském a světovém kontextu.
Pěvecké činnosti: podle profesní orientace žáků.
Poslechové činnosti: např. ukázky hudby odlišných tónových systémů; srovnání hudby anglo-americké a české v jejím základním žánrovém dělení.
Instrumentální činnosti: interpretace doprovodů písní i doprovody improviziované. Tvořivé vytváření jednoduchých formových typů.
Hudebně pohybové činnosti v návaznosti na učivo a podmínky ve třídě.
7. Hudba a jiné druhy umění
Hudba a poezie jako inspirativní zdroj, různé možnosti a způsoby ztvárnění atp) např. sborová tvorba - lidová poezie, zhudebněné básně - např. u J.B. Foestra a P.Ebena); jazz and poetry - např. L.Hulan, J.Kainar, J.Seifert - Mazartiana; V.Hrabě a hudba jeho generace.
Hudba a řeč (např. L.janáček - nápěvková teorie); rytmizace a melodizace textu, přízvuk v řeči a hudbě, jazové prostředky v opeře a populární hudbě.
Hudba a výtvarné umění (vzájemné vlivy ve všech historických epochách).
Hudba a film, další možnosti uplatnění hudby ve filmu (např. hudba k loutkovému filmu - J.Trnka). Hudební filmy muzikálového typu (Kdyby ticíc klarinetů apod.)
Hudba a pohyb - balet, výrazový tanec, hudba a pantomima apod. (práce s filmem či videozáznamem - např. P.I.Čajkovskij - Labutí jezero apod.).
Hudba a rozhlas - hudba k rozhlasovým hrám a dalším pořadům, hudba jako zvuková kulisa, vzdělávací pořady o hudbě.
Hudba a divadlo (v činohře, revui, muzikálu).
Hudební drama (např. opery R.Wagnera).
Současné trendy - snahy o novou syntézu mezi jednotlivými druhy umění (např. M.Kocáb - Odysseus).
8. Slohová a stylová analýza
Pokusy o analýzu základních dobových slohů na vybraných skladbách.
- formové změny,
- výrazové prostředky (melodika, harmonie, instrumentace - např. skaldby Orlanda di Lassa, J.S.Bacha, W.A.Mozarta, H.Berlioze, M.Ravela, B.Martinů atp).
Pokusy o charakteristiku skladatelského typu v oblasti nonartificiální hudby (např. J.Ježek, J.Šlitr apod.).
Kritické hodnocení
Metody kritického hodnocení - konkrétně na vybraných skladbách.
Kritické hodnocení hudební skladby.
Kritické hodnocení interpretace (např.koncertního vystoupení apod.).
Hudební publicista, hudební kritik, hudební vědec.
Pěvecké činnosti: podle profesní orientace žáků.
Instrumentální a hudebně pohybové činnosti: v návaznosti na učivo a podmínky ve třídě.
III. Přístupy k obsahu a organizaci výuky
Předmět hudební výchova má v učebním plánu vymezenou pevnou časovou dotaci pro 1. a 2. ročník čtyřletého gymnázia a pro 5. a 6. ročník osmiletého gymnázia. V rámci estetické výchovy se vyučuje v alternaci s výtvarnou výchovou a pro žáky se stává předmětem povinným.
Hudební výchova v prvním a druhém ročníku čtyřletého gymnázia a pátém a šestém ročníku gymnázia osmiletého je zaměřena na vývoj evropské hudby od prvopočátků hudební kultury až po 20.století jak v rovině hudby artificiální, tak nonartificiální. Střídání uměleckých epoch je ve vazbě na další umělecké druhy osvětlováno prostřednictvím hudebního materiálu. Při osvojování a porovnávání různých druhů a žánrů hudby, a to jak v oblasti artificiální (umělecké), tak i nonartificiální (populární), a hledání parael s ostatními druhy umění žáci dospívají k pokusům hodnotit hudební díla především z estetického hlediska.
Předmět estetická výchova, který zahrnuje hudební a výtvarnou výchovu, je v učebním plánu označen "R" pro 3. a 4. ročník čtyřletého gymnázia a 7. a 8. ročník osmiletého gymnázia. Zařazení předmětu hudební výchova do těchto ročníků a jeho časová dotace je v plné kompetenci ředitele gymnázia. Při rozhodování o zařazení předmětu do učebního plánu by měl ředitel gymnázia zohlednit zájmy žáků v této vzdělávací oblasti.
Ve třetím a čtvrtém ročníku gymnázia čtyřletého stejně jako v semém a osmém ročníku gymnázia osmiletého dochází na základě osvojených poznatků z ročníků nižších k hlubší analýze hudebního díla a kvalitativně vyšší práci s hudebním materiálem. Žáci se seznamují s takovámi estetickými kategoriemi jako umělec, interpret, posluchač, umělecké a neumělecké dílo apod. Jelikož předmět hudební výchova v těchto ročnících navštěvují především žáci, kteří cílí k povolání, jež souvisí s hudbou, předpokládá se i aktivnější přístup k nabízenému hudebnímu materiálu - stylová interpretace díla - pěvecká, instrumentální, slohová a stylová analýza, kritická hodnocení. Žáci se jednak zaměřují na hudbu jim známou z nižších ročníků, jednak na hudbu zcela novou. Pronikají do problematiky, kterou s sebou ořináší slohová syntéza, hudba a multimediální tvorba, vzájemné střety a průniky artificiální a nonartificiální hudby apod. Výuku lze realizovat podle doporučených tematických celků.
Odborný gestor VÚP: Mgr. Alexandros Charalambidis, Mgr. Dalibor Matoška
Rozdělení učiva do jednotlivých ročníků :
Osmileté studium :
PRIMA
Hudební teorie - notace houslového a basového klíče, hodnoty not a pomlk, takty
Dějiny hudby vhledy do periodizace a ukázky jednotlivých období (vážná i populární)
Hlasová výchova - práce s hlasem a rozvoj hlasové techniky - písně
SEKUNDA
Hudební teorie - intervaly, stupnice Dur, tónorod, kvintakord, rytmus
Dějiny hudby - vhledy pomocí hudebních ukázek (vážná i populární hudba)
Hlasová výchova - práce s hlasem, správná deklamace, dynamika
TERCIE
Hudební teorie - intervaly, stupnice mollové tónorod, kvintakord, rytmus
Dějiny hudby - vhledy do hudebních období - ukázky a rozbor děl jednotlivých skladatelů (vážné i populární hudby)
Hlasová výchova - prostředky výrazového přednesu- legato,staccato, akcenty - upevnění intonace, rozvoj vícehlasého zpěvu
KVARTA
Hudební teorie - tvorba kvintakordů a obratů
akordické značky , rytmus
Dějiny hudby - vhledy a porovnání hudebních stylů a epoch - ukázky (vážná a populární hudba)
Hlasová výchova - rozvoj hlasu ,hlasová hygiena, upevnění intonace, rozvoj harmonického cítění, vícehlas
KVINTA
Dějiny hudby - periodizace a vývoj jednotlivých období dějin od počátku až do klasicismu - hudba artificiální (vážná) a nonartificiální (populární)
Poslechové činnosti - srovnání stylů
Hlasová výchova - utvrzování základních pěveckých návyků, jednohlas a vícehlas, využití Orffova instrumentáře
Hudební teorie - staré církevní a exotické stupnice, rytmus
SEXTA
Dějiny hudby - od romantismu po současnost - hudba artificiální (vážná) a nonartificiální (populární)
Poslechová činnost srovnání stylů a epoch dějin hudby
Hlasová výchova - rozšíření hlasového rejstříku. pohyblivost a nosnost tónů, jednohlas, vícehlas
rytmus
Hudební teorie - čtyřzvuky, kadence v Dur a moll tóninách
V průběhu celého studia se zabýváme průběžně kapitolou o hudebních nástrojích.
Hlasovým výcvikem a zpěvem připravujeme studenty na různá veřejná vystoupení.
Rozdělení učiva do jednotlivých ročníků čtyřletého gymnázia :
Výuka plynule navazuje na znalosti studentů z hudební výchovy na základní škole. Realizuje se povinně v I.a II.ročníku - v činnostech pěveckých ,poslechových, instrumentálních a hudebně pohybových. Obsah učiva vychází z jednotlivých tematických celků.
I.ročník
Hlasová výchova - průběžná práce s hlasem a jeho kultivací na intonačních cvičeních a písních
-jednohlas i vícehlasé skladby a písně
Hudební teorie - notace houslového a basového klíče,intervaly, stupnice Dur a moll, akordy a jejich obraty,rytmus
Dějiny hudby - periodizace a vývoj jednotlivých období dějin od počátku až do klasicismu
Hudba artificiální (vážná)i nonartificiální
(populární).
Poslech - ukázky hudby atrificiální i nonartificiální k jednotlivým obdobím.
II.ročník
Hlasová výchova - rozvoj a kultivace hlasu na cvičeních , vícehlas, kánony aj.
Vokálně instrumentální činnosti
Hudební teorie - dominantní septakord a jeho obraty, septakordy, staré církevní a exotické stupnice, kadence v Dur a moll tóninách,rytmus.
Dějiny hudby - od romantismu po současnost - hudba artificiální i nonartificiální.
Poslech - ukázky k jednotlivým obdobím.
V průběhu celého studia - probíráme kapitolu o hudebních nástrojích.
Hlasovým výcvikem a zpěvem připravujeme studenty na různá veřejná vystoupení.
|
|